Frankie- fakt skvelý rozhovor!

29. září 2007 v 20:36 | Lucka |  Frank Iero
"Když se ti dostává tolik pozornosti a jsi všude v časopisech a v televizi, lidi si začnou myslet, že tě znají, ale ve skutečnosti tě neznají ani trochu." říká Frank Iero, zatímco v dáli zní hudba z Project Revolution, odkud si na nás udělal na chvilku čas. Čas je pro Franka ostatně nedostatkovým zbožím, vezmeme-li v potaz všecko, co kromě My Chemical Romance ještě dělá. Například rozvíjí svůj vlastní projekt Leathermouth (pozn.: přečtěte si originální popis kapely na webu Skeleton Crew) a má svůj label Skeleton Crew (pozn.: koukněte se na oficiální web Skeleton Crew, je vážně originální), máme-li zmínit jen některé z jeho aktivit.
Narozdíl od většiny svých vrstevníků má Frank Iero hluboce zakořeněnou pracovní morálku. "Tu mám po svojí mámě. Ta pracovala skutečně tvrdě. Když jsme byli malí, měla asi 12 zaměstnání, aby nás uživila. Táta to samý. Hrál v kapelách, ale k tomu měl ještě tak 6 nebo 7 zaměstnání, aby zajistil rodinu."
Díky Leathermouth, Skeleton Crew a My Chemical Romance se opravdu nedá říct, že by Frank měl chvíli pro sebe. "Skutečně nikdy nemám ani den volna." říká Iero se smíchem. Nezřídka se stává, že během jednoho dne, kdy není koncert, odletí z New Jersey na západní pobřeží, aby dohlédl na merchandising Skeleton Crew nebo natočil televizní spot, jako byl ten pro pořad L.A. Ink tatérky Kat Von D (pozn.: Má na svědomí některá z Frankových tetování).
"Někdy je to trochu těžký. Jsi hrozně unavený a vyčerpaný, ale na konci se to vždycky vyplatí. Musíš pracovat, aby se to vrátilo."
Těžko uvěřit, že tohle je ten samý Frank, jakého jsme znali před třemi lety, kdy byli MCR stále omíláni na MTV a zažívali prvotní slávu. Mladý kluk z New Jersey, který seknul se studiem těsně před získáním diplomu z psychologie. "Měl jsem dvě zaměstnání, hrál jsem v kapele a do toho studoval. Nikdy jsem se necítil, že do školy patřím. Hlavně jsem potřeboval dělat muziku, abych přežil. Cítil jsem se, jako bych ve škole marnil čas, protože jsem se nedovídal nic o tom, jaké to je být v kapele nebo na turné. To je něco, co člověk prostě musí zažít, odejít z domova a neohlížet se." vysvětluje.
Jedna věc, za kterou se ale ohlížet nepřestal, je New Jersey. Narodil se v Belleville, ale miluje celé město. Frankovi je jedno, že se Jersey považuje za špinavé a nebezpečné město. "Každý město má uličky, ve kterých se necítíš dobře a bojíš se, aby ti nevykradli auto nebo tě nepodřízli. V Jersey je to to samý, ale co naděláš? Já Jersey miluju, fakt že jo. Dětství jsem tu měl skvělý, nikdy jsem neměl důvod Jersey nenávidět. Neměl jsem takový to období dostat se co nejrychleji z domu a města. Já nikdy z Jersey neodejdu. Je jedno, kolik krásných míst jsem viděl a co všecko procestoval, pro mě je Jersey neporazitelný. Asi to bude jako to rčení, domov máš tam, kde máš srdce".
Hudební scéna v Jersey už není, co bývala, hodně klubů se pozavíralo nebo je koupily moderní společnosti. Teď je těžší dostat se na koncert, nebo spíš na koncert, na jaký byl zvyklý Frank, stejně jako Buddy Nielson z Senses Fail nebo Geoff Rickly z Thursdays. Před deseti lety jste přišli o víkendu do klubu a tam hrálo čtyři pět kapel za pár babek a byl to skutečný punkrock. "Dělat koncerty bylo o hodně snažší, když jsme začínali. Mohl sis pronajmout halu a pozvat tam různý kapely a hrát, jak dlouho se dalo. Policajti nikdy nezasahovali, pokud se to úplně nevymklo z rukou. Lidi mě za to budou nenávidět, ale můžou za to lidi - děti, že už se hala jen tak pronajmout nedá. Fandové přišli na koncert, začli se prát a zničili všecko, což způsobilo, že tam pořád museli být policajti. Kdyby začala rvačka, přišel by vrchní hasič a zjišťoval by, kdo přesně se toho účastnil a podobně. My lidi - to je to, co tuhle scénu zabilo. Teď člověk zůstane doma a kecá blbosti na internetu. Když není nikdo, kdo by kapely podporoval, nemůže to fungovat."
Rvačky Frank Iero nikdy moc nechápal. Někdy přišli lidi, kteří se jen chtěli porvat, mlátili někoho jen proto, že má špatný tričko nebo se narodil jako černoch. "Když jsem vyrůstal, byly tyhle problémy taky, byli tam náckové a podobně, ale nikdy v takový míře, jako je to teď. Mladým lidem se líbí nějaká kapela, tak jdou na jejich koncert a dostanou naprosto bezdůvodně přes hubu, to je něco, co prostě nechápu. Tyhle lidi jsou budoucností punkrockový scény. Jestli smyslem toho všeho není tolerance, tak proč to kurva děláme?" říká Iero.
Přestože Frank Iero má nejblíž k punkrocku, vyrůstal na blues a dixielandu (pozn.: jazzový žánr, vznikl New Orleans), což hrál jeho táta a dědeček. Ti dva Franka v mládí nejvíc ovlivnili. "Pořád se inspiruju těmi opravdu ranými vlivy, některé moje věci jsou ovlivněné muzikou, kterou uznával můj táta. Třeba Buddy Guy nebo Muddy Waters, a podobně." To je hudba, která ovlivnila mnoho dnešních muzikantů, přestože laické ucho to neslyší. Když posloucháte White Stripes, Jet nebo Portugal the Man, možná to neslyšíte, ale rozhodně v tom jsou Led Zeppelin, Howlin? Wolf, Buddy Guy a Muddy Waters.
"To jsou mí oblíbenci!" reaguje Iero na Roberta Johnsona a Leda Bellyho. "To byl punkrock mýho táty! Nahrávalo se to ve sklepech a ti lidi to dělali jenom sami pro sebe." vypráví nadšeně.
Frank Iero punkrock miluje. "Měl jsem pocit, že na rockovou hvězdu musíš být virtuos a já jsem nikdy na tohle nebyl. Všecko není špatný, třeba Bowie nebo Pink Floyd, ty zbožňuju, mám rád ty příběhy. Jen jsem nikdy nebyl skalní fanoušek."
Myšlenka toho, že nemusíte hrát skvěle, že je hudba, kterou dělají mladí pro mladé, a to přímo za vaším domem, to se Ierovi líbilo. "Pamatuju si, že před školou mi jeden kamarád dal CD kapely The Scene, což byla kapela z Jersey. A já jsem byl udivenej, že v Jersey vůbec existuje punkrocková scéna. Nasrat na Seattle a západní pobřeží, tohle bylo naše! Mohl jsi umět jen čtyři akordy a hrát fakt strašně a nahlas, ale ten pocit tu byl. Mohl sis sednout a řvát o všem, co tě žralo a hrát přitom pár akordů. Dát dohromady kapelu a prostě hrát! Nezáleželo na tom, jestli se to lidem líbí. Nebo jestli si o tobě někdo myslí, že jsi skvělý kytarista a muzikant. Tohle jsi dělal jen pro sebe. Chci říct, když se to lidem líbí, je to skvělý, ale když ne, srát na ně."
Frank Iero popisuje první koncert, na které byl, "Bylo to v Pipe Line v New Jersey s Westenem z The Scene. Myslím, že hráli The Bouncing Souls a taky My Favourite Citizen. Samozřejmě nikdo z New Jersey nemůže úplně popřít vliv The Misfits, ať už vědomý nebo podvědomý. Jejich vliv těžko může popřít každý americký punkrocker a muzikant z Jersey už vůbec. S tím se prostě nedá nic dělat. The Misfits je legendární kapela. Fotky Doyla a Jerryho visí ještě dneska na fotbalový nástěnce na střední škole v Belleville, kde jsem vyrůstal. Byli to místní hrdinové."
Po otázce, zda má radši kapely Danziga nebo Gravese (pozn.: členové Misfits, kteří šli po rozpadu jinými směry a založili vlastní kapely), Iero dlouho přemýšlí, a nakonec se smíchem odpoví, "Samozřejmě Danziga. Graves dělal taky skvělou práci, ale už to nebyli Misfits."
Vzhledem k Frankovým blues-punkovým kořenům se nelze divit, že Leathermouth znějí tak, jak znějí. Někdy se zdají jako naprostý opak My Chemical Romance. Na první poslech kdekomu může uniknout, že je to Frank Iero, kdo křičí do mikrofonu apokalyptické texty o vraždách a smrti. Z písně Murder Was The Case They Gave Me je jasné, že pan Frank Iero je trošku naštvaný. Když jsme se Franka zeptali, zda je tahle píseň o někom konkrétním, dlouho nic neříkal a potom jen "Jo." a začal se smát. "Leathermouth je anti-My Chemical Romance. Leathermouth je moje tvář, na kterou nejsem pyšný. Ta tvář, která má ke všemu odpor. Ať si jdou políbit lidi s názorem, že když vás někdo praští, máte se otočit zády a Karma ho vyřídí sama. Co když jsem já Karma? Co když jsem to já, kdo má toho člověka vyřídit? Jsem sakra lidská bytost, cítím nenávist a nedůvěru. Někdy si prostě přeješ chytit někoho za krk, dokud nepřestane dýchat. Můj táta popisuje Leathermouth jako nervózní muziku." říká se smíchem, "Říká, že je při ní nervózní."
Jestli My Chemical Romance nemusí být kvůli něčemu nervózní, je to rozpad kapely kvůli Leathermouth. Pro Iera je MCR hlavní prioritou a s vlastní kapelou hraje ve volném čase. "My Chem je to hlavní, když mám málo času, dám všecko ostatní stranou. My Chem je důvod, proč každý den vstávám. Jsem hrozně šťastný, že v týhle kapele jsem. Ale mám v sobě ještě druhou tvář, démona, který chce být osvobozen, a to je Leathermouth."
Kromě Iera tvoří Leathermouth kytaristi Bobbie Venom a Vincent Avarali, basista Andrew Escobar a bubeník Steve Oyola. Pro Franka je to úplně odlišná zkušenost, věnuje se jen psaní textů a zpívá. "Ostatní píšou veškerou hudbu a někdy si říkám; na to bych nepřišel, a je to skvělý.. Je to prostě něco jinýho."
Leathermouth se chystají v září nahrát desku, nespíš někde ve sklepě, stejně jako tomu bylo s prvním demem MCR I Brought You My Bullets, You Brought Me Your Love. Zatím se nemluví o žádném producentovi ani o názvu desky, ví se jen, že na ní bude 11 písní a 26-minutový horor. Desku vydá Ierův label Skeleton Crew na konci roku 2007 nebo na začátku roku 2008.
"Skeleton Crew je komunita lidí, kteří se snaží pomoct různým umělcům, vpodstatě každému, kdo má talent a chce se nějak vyjádřit.". Skeleton Crew existuje z konkrétního důvodu: Frank Iero dostává spousty demo písní, tak proč by je nevydal. "Kdybych byl malý a nahrával ve sklepech demo písně, taky bych se snažil posílat je svým oblíbeným kapelám a doufat, že se to někde chytne. Tak jsem si řekl; sakra, dostávám dema každý den a mohl bych pomoct lidem, kteří si to zaslouží. Tak jsme založili label a abychom ho měli z čeho provozovat, natiskli jsme nějaký trička. Pro mě je to spíš komunita lidí než firma. Když děcko oblečený v tričku Skeleton Crew potká jinýho takovýho, uvědomí si, že je součástí nečeho většího. Skvělý je, že lidi si začli vyrábět vlastní trička. Ty trička jako by říkali; my jsme všichni s váma. Je to životní styl!"


zdroj
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mončuš mončuš | E-mail | Web | 2. října 2007 v 0:37 | Reagovat

tak to je paraadny rozhovor:) kua, ten Frank je mudry... a ta cast s tym demonom.... asi si vypocujem tu pesnicku, kua... fakt dobry rozhovor

2 Aristokitten Aristokitten | 13. listopadu 2007 v 15:21 | Reagovat

Hej ty jo...my fakt Franka neznáme...to je prostě...skvělý...mi to otevřelo oči...já ani nevím co k tomu dodat...ale  je to prostě úžasný....tohle bych do něj fakt neřekla :) Je skvělej :)

3 Black cia Black cia | Web | 9. března 2009 v 18:17 | Reagovat

Franky tiež študoval psychológiu:D aj ja ju chcem študovať :D Ďalšia vec ktorá nás spája :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama